Když ráno vstaneš, vzdej díky za ranní světlo, za to, že jsi živý a zdravý

"Když ráno vstaneš, vzdej díky za ranní světlo, za to, že jsi živý a zdravý. Vzdej díky za to, že máš co jíst a těšíš se ze života. A jestliže máš snad pocit, že k díkuvzdání není důvod, pak spočívá chyba jenom v tobě samém."

Indiáni měli v životě jedinou nevyhnutelnou povinnost - každodenní modlitbu. To jim bylo důležitější než potrava. Na úsvitu se Indián probudil, obul si mokasíny a přistoupil k říčnímu břehu. Pak si čistou, studenou vodou poléval obličej nebo se vykoupal celý. Po koupeli se postavil zpříma směrem k vycházejícímu slunci, aby se mlčky oddal modlitbě. Jeho družka si počínala stejně, ale buď před ním nebo po něm, nikdy ne současně, neboť každá duše se musí potkat s ranním sluncem, čerstvou vonící zemí a Velkým Tichem o samotě.

zdroj neznámý FB