Cesta kolem ČR - 2. ročník 2013
[05.07.2013]
Cesta z Železné Rudy do Bělé pod Radbuzou byla skvělá. Putovali jsme od 5.8. do 11.8.2013, ušli kolem 90 km a kromě jedné noci kdy pršelo a spali jsme v altánku u cesty, jsme užívali krásných nocí pod širákem v lese.
Letos jsme šli v úžasném složení, já a Bára od pondělka a ve čtvrtek se k nám Přidaly Jíťa s Kristýnou a byla to nádhera :)
1. den (pondělí 5.8.)
Železná Ruda (724 m n.m)- Pancíř (1214 m n.m.) - Můstek - Prenet (13 km)
S Bárou jsme se sešli v 10:30 na Hlavním nádraží v Praze. Původně s námi měl jet i můj kamarád Petr, ale z pracovních důvodů nemohl, což Báru, přesto, že jsme se dohromady viděli jen jednou moc nevyděsilo (naštěstí) a tak jsme si koupili lístek na vlak a společně jsme hypnotizovali ceduli s odjezdy vlaků.
V kupé jsme si povídali a už bylo jasné, že společné cestování bude zábava. Po 5 hodinách jsme s více než hodinovým zpožděním dojeli do Železné Rudy. Bylo po půl páté a před sebou jsme měli dlouhou cestu. Nakoupili jsme si v obchodě jídlo a vydali se po křížové cestě na Hofmanky a Pancíř.
Než jsme došli na Pancíř, měli jsme v nohách převýšení 500m takže jsme si chvilku odpočinuli a napili se v restauraci na Pancíři. Cestou jsme si povídali a protože jsme na první den ušli dost dlouhou a náročnou cestu, ustlali jsme si asi kilometr před Prenetem.
2. den (úterý 6.8.)
Prenet - Dešenice - Nýrsko - Chudenín - Orlovice (20 km)
Už po probuzení bylo jasné, že včerejší výstup na Pancíř byl trochu přecenění sil. Došli jsme na Prenet a dále po žluté do Dešenic, kde jsme si na návsi v hospodě dali skvělou ledovou limonádu, překvapilo mě, že mají ještě zavřeno když mají od 11:00, ale ukázalo se, že je teprve tři čtvrtě na devět. V obchodě jsme si koupili mapu (končící obcí Babylon) a šli dál směrem Nýrsko, kde jsme se na náměstí opět občerstvili a řešili jsme kam půjdeme dál.
Bylo už dost horko a chůze byla dost náročná, takže jsme se rozhodli vydat směrem na Chudenín, kde byl rybníček a kde jsme se chtěli osvěžit. Voda byla tak teplá, že skoro nechladila, ale byla příjemná.
Asi po dvou hodinách jsme se vydali hledat místo na přespání. Utahaní jsme si lehli v lese u studánky 1 km pod vrchem Orlovice. Vypili jsme hromadu úžasné pramenité vody a leželi a čekali na večer. Během odpoledne nás navštívila hromada srnek a srnců a dokonce i tři jeleni.
K večeru se zvednul vítr a začalo se blýskat, připravili jsme plachty a přečkali déšť který nás naštěstí jen "líznul"
3. den (středa 7.8.)
Orlovice - Chodská Lhota - Nová Ves - Na Spáleném - sv. Anna - Hájek - Všeruby (18 km)
Ráno jsme nabrali ve studánce vodu a došli do Orlovic. Po červené jsme došli do Chodské Lhoty, kde jsme se maličko ztratili a museli jsme se zeptat na cestu. Když se paní ptala odkud jdeme řekli jsme že z Rudy, z čehož mi pak vyplynulo, že jsme vlastně zrůdy :-D
Od rána bylo zase horko a hledali jsme místo kde si dáme pivo a tak podle skvělé mapy jsme se vydali směr Nová Ves, a Na Spáleném, což byla celkem dálka, ale za to pivo to stálo. Bohužel Na Spáleném se ukázalo, že mapa se mýlí. Našli jsme tu akorát krásný statek s krávami a koňmi. Paní ze statku nám aspoň doplnila zásoby vody, a půjčila mi jejich ochočenou kavku, která mi lezla po ramenou a klovala do čepice.
Došli jsme ještě kousek dál na sv. Annu kde jsme si dali trochu jídla ze zásob a odpočívali. Asi po dvou hodinách jsme se vydali na další cestu. Na sv. Anně foukal pořádný vítr a bylo tam chladno, jen jsme ale sešli z vršku a z lesa (asi 500m) dostali se na louku, tak nás ovanul závan horkého vzduchu.
V Hájku mě překvapilo, že jsme narazili na Svatojakubskou cestu do Santiaga. Došli jsme do Všerub, kde jsme si dali v hospodě fazolačku a po téměř 3 dnech bez jídla jsem se zlikvidoval asi 10 knedlíky se zelím.
Po večeři jsme šli k rybníku a vykoupali se. Voda byla drobet studenější než včera, ale i tak byla ještě dost teplá. Když jsme si sedli na břehu rybníka (jedna paní nás informovala, že majitel hlídá aby se v něm nikdo nekoupal protože jsou v něm ryby - ale hlídal asi špatně) vyndal jsem nůž a začal si řezat puchýře na nohou. Děti, které si na břehu hrály z toho zkoprněly. Vykoupali jsme se a ustlali si v remízku kousek od rybníka. Než se setmělo projelo kolem nás hromada cyklistů, paní na kolečkových bruslích několikrát sem a tam a taky lidé na procházce.
4. den (čtvrtek 8.8.)
Všeruby - U býv. Mysliva - U Štítovek - Mlýneček - Filipova Hora - Salka - Pasečnice - Babylon (20 km)
Když jsme ráno vyšli, nechali jsme si v restauraci, kde jsme minulý den večeřeli, dolít vodu, nakoupili vedle v obchůdku nějaké jídlo a šli jsme dál. Dnes se máme sejít s Jitkou a Kristýnou, které přijedou do Domažlic.
Cestou jsme viděli vycházet skupinku mladých lidí s batohy z lesa. Několikrát jsme se ten den míjeli. Na Filipově hoře zase mapa slibovala hospodu, ale zase lhala. Šli jsme celkem svižně, takže jsme se brzy dostali k zatopené jeskyni Salka, což je zatopená plocha po těžbě kyzové břidlice.
Volal jsem holkám, kde jsou, protože už měli skoro 2 hodiny zpoždění. Zjistil jsem, že nikam nespěchají :) že mají dovolenou a tak si zašly na oběd. Rozhodli jsme se, že půjdeme po zelené směr Domažlice a v půlce cesty se potkáme. V Pasečnici jsme se rozhodli, že si zajdeme na něco k jídlu, ale měli komplet zavříno, takže jsme se po vtipech na cykloterásku u Luckyho vydali do Babylonu.
Někde jsem špatně odbočil a tak jsme to vzali trochu oklikou. Před Babylonem v lese jsme se s Bárou zastavili a po 4 společných dnech jsme se beze slov domlouvali, což vypadalo zhruba takhle: "hhhhmm", "haaaa", "eeehhmmm", "umhuuu", "ahhuuu" a šli jsme vysmátí dál.
Už se zdálo, že Babylon nikdy nenajdeme a někde jsme v lese zabloudili, když se najednou uprostřed lesa objevila silnice a nádraží a hotel Praha a Babylon. Volal jsem Jitce a za pár minut jsme se u nádraží setkali. Zašli jsme do hotelu Praha na pivo a na polívku. Obsluha byla trochu zvláštní, ale polévky a pivo byly super. Pak jsme šli k rybníku kde jsme se vykoupali a když jsme odcházeli do lesa, dostal jsem hlad, tak jsem si koupil toast, litr limonády a koukli jsme na mapu na tabuli kam dál, mapa kterou jsme koupili v Dešenicích nám už došla.
Zalehli jsme v lese kousek za kempem a za chvilku kolem nás procházela skupinka mladých lidí, které jsme potkali ráno. Jitka na ně zavolala a strávili jsme noc společně na jednom místě. Měli s sebou ve výbavě solární panel a tak byli pořád online a zjistili, že bude pršet, načež jsem tvrdil, že nebude. Za několik minut pár kapek sprchlo, ale to se nedalo považovat za déšť.
5. den (pátek 9.8.)
Babylon - Sokolova Vyhlídka - Plzeňská cesta rozc. - Čerchov (9 km) - z Čerchova na Výhledy jsme jeli autem
Vstali jsme ráno dřív než mlaďoši, ti si užívali spánek minimálně do deseti. Vydali jsme se po zelené, ale těsně před Pecí pod Čerchovem jsme ztratili zelenou a tak jsme se vydali po žluté na opačnou stranu. Došli jsme na Sokolovu Vyhlídku, kde nebylo pro vysoké stomy nic vidět.
Šli jsme dál a pod Čerchovem jsme potkali pána s dcerou na kolech, původně jsme na vrchol Čerchov jít nechtěli, ale přesvědčila nás informace, že tam vaří a mají tam pivo :) Pomalým těžkým krokem jsme vyběhli asi jeden a půl kilometru dlouhý kopec. Když jsme došli nahoru, nebylo vidět skoro na krok, jaká byla mlha. Zjistil jsem, že jsme vyběhli na kopec, kde jsou dvě věže, které jsme z dálky viděli už dva dny a nikdy bych nevěřil, že k nim dokážeme dojít.
Bára poháněla pána z občerstvení od brány a už cestou objednávala polívky :) za komunistů tu byly vojáci a radary na odposlouchávání západních nepřátel a tak byla restaurace ve stylu komunistického muzea. Obsluha byla příjemná, pořádně jsme se nacpali (od tohoto dne se putování spíš podobalo obžerství) a seděli a čekali až přestane pršet. Kolem třetí hodiny se pán rozhodl odjet, protože byl silný déšť, nebylo nic vidět a nikdo kromě nás tam nebyl. Nabídnul nám svezení na Výhledy, kam nás odvezl do svého dalšího kiosku, kde jsme chvíli poseděli a slečna to asi po hodině zabalila a také jela domů.
Přemýšleli jsme kde budeme spát a dlouho jsme se dohadovali, jestli máme jít do altánku. Ten jsme naštěstí našli, takže jsme měli na noc střechu nad hlavou. Hned vedle byla další restaurace Hotel Výhledy. Znova jsme se nacpali, povídali si, hráli hry a čekali na večer. Altánek byl hned vedle, takže jak se setmělo, ubytovali jsme se a šli spát.
6. den (sobota 10.8.)
Výhledy - Capartice - Starý Herštejn - Liščí domky - Závist - Rybník (21 km)
Budíček nám ráno zajistil pán oblečený v civilním khaki něco mezi policajtem, hajným a krokodýlem Dundee otázkou "co tady děláte squateři." Odpověděl jsem, že jsme se schovali před deštěm, měl ještě několik poznámek o odpadcích a ohni a nakonec začal vyhrožovat náboji plněnými solí, tak jsem ho přestal poslouchat.
Sbalili jsme se a šli směrem Capartice, cestou jsme potkali pomník Baara a kiosek, kde jsme včera byli. Capartice jsou moc hezké místo. Šli jsme směrem k Starému Herštejnu a cestou jsme opět potkali naší známou skupinku. Při včerejším dešti dost zmokli a tak se na sluníčku sušili. Došli jsme ke zřícenině Starý Herštejn a udělali si oběd. Kristýna naštěstí měla kuskus, já konečně využil vařič který jsem týden zbytečně tahal a udělali si výborný oběd. Po obědě jsme zalehli a chvilku odpočívali. Mezitím nás mládež znovu předběhla.
Když jsme vstali došli jsme až úplně ke zřícenině a už naposledy jsme potkali druhou partu. Chvilku jsme s nimi povídali. Šel jsem se podívat na jednu z rozbořených věží a Jitka když viděla na dně jámy žáby, tak hned zorganizovala akci na jejich záchranu.
Téměř mechanicky jsme došli přes Liščí domky do Závisti, kde jsme si na chvilku sedli do restaurace, dali si hromadu dobrot a odpočívali. Pak jsme přes louku došli do obce Rybník, kde nás čekala luxusní restaurace s usměvavou a příjemnou obsluhou a obžerství pokračovalo. Dali jsme si škvarky a pivovarské prkénko což byla porce pro 4 a ještě zbylo. Cpali jsme se utopencema, tlačenkou, škvarky, uzeným a klobásou. V jídelním lístku jsem si četl celý večer a nakonec jsme si ještě dali dohromady porci tvarohových knedlíků s borůvkami.
Když jsme z restaurace odcházeli byla už tma a po tmě jsme hledali místo na přespání. Kousek za vesnicí v lese vedle krav na obzoru tmavnoucí oblohy jsme našli místečko, kde nedaleko občas projelo lesem auto a tam jsme se uložili.
7. den (neděle 11.8.)
Rybník - Hleďsebe - Újezd Svatého Kříže - Bělá nad Radbuzou (11 km)
Dnešní cesta už vedla do Bělé kde jsme plánovali sednou na vlak a odcestovat zpět do Prahy. Šli jsme chvilku po neznačené cestě a jakmile jsme narazili na žlutou, tak jsme si na louce dali snídani skládající se ze zbytků škvarků a klobásy ze včerejšího večera.
Cestou do Bělé jsme potkali koně v půlnočním království, místo odbočení na správnou cestu jsme koukali po srubu a tak jsme místo v Bělé skončili v Újezdu Svatého Kříže. Tam jsme se ptali podivných lidí kudy se dostat do Bělé a po sedmi dnech jsem poprvé vyndal mobil s GPS a hledal správný směr.
V Bělé jsme se nejdřív zastavili na nádraží, a pak se vydali hledat hospodu. Seděli jsme na zahradě restaurace Radbuza a opět se pustili do jídelních orgií. Kromě Kristýny, které nebylo moc dobře, nejspíš z kukuřičných klasů, které jsme potkali kousek před Bělou. Nakonec jsme vše zazdili výbornou palačinkou a šli si na nádraží koupit lístek a odjeli jsme do domů...
za fotografie děkuji Jitušce Marelové
komentáře (1)
JM [15.08.2013 23:05:28]
Ezoterici na vylete :-)
